Jak ubytovat kune kune

Ubytování pro hospodářská zvířata, v našem případě kune kune, se řídí těmito pravidly: ochrana před mokrem, vlhkem, větrem, mrazem a sluncem. Zjednodušeně můžeme říci, že co by vadilo vám, vadí i těm zvířatům.

U ubytování se fantazii meze nekladou, můžou mít přístup do zděného chléva, stodoly, nebo jen dřevěné boudy, dokonce to ani nemusí být bouda ale jenom dřevěný ,,A" přístřešek. Hlavní je dodržet výše zmíněná pravidla.

Ochrana před mokrem, nebo vlhkem v praxi znamená, že musíme zajistit, aby se nám všechny čuníci např. v případě jarního ledového deště, vešli do přístřešku a aby tam nezatékalo. Vlhkost dokáže napáchat zdravotní komplikace, ať již respirační nebo různé plísně. I podlaha by měla být suchá, kvůli již zmíněnému nachlazení a nemocem spárků. Jestli bude podlaha betonová, nebo jen hliněná je jedno. Dřevěná podlaha může být také, ale je trochu horší na udržení čistoty. Běžně, pokud mají čuníci přístup ven, nebývá zvykem že by do boudy, nebo chléva začala kálet, jen malá selátka tam kálejí, protože se stále drží u matky. Jako podestýlka se nejlépe hodí sláma, popřípadě seno. V zimních měsících se jim neustále podle potřeby doplňuje, přeci jen to stéblo jejich vahou po čase splaskne a přestane udržovat teplo. Prasata se ráda v zimním období do slámy přímo zavrtají. V chladných měsících, kdy je venku mokro a bahno, počítejte s rozblácenou cestičkou do přístřešku. Lze tomu trochu předejít např. dlážděným nebo betonovým vstupem o minimální velikosti 1 m x 2 m.

Ochranu před větrem zajistíte buď stodolou celodenním přístupem dovnitř, nebo jen jednoduchou boudu na pastvě. Důležité ovšem je, aby bylo ustájení závětrné. Není dobré postavit boudu bez závětrné ochrany, neboli stěny chránící před přímým větrem. Inspiraci si můžete vzít např. z plánků na psí boudu, zvětšit ji v potřebném měřítku a vyvýšit tak, aby byla i pro vás přístupná. Plánky pro ustájení koní se dají také dobře použít. Dalším zlepšovákem může být u vchodu instalovaná protiprůvanová fólie; překrývající se pásy z měkkého materiálu, jež umožňují zvířeti průchod a zároveň zabraňují úniku tepla. Takový přístřešek zabrání v chladných měsících větru vyfoukat teplo od ustájených prasat ven.

Dalším bodem je ochrana před mrazem. Hodně tipů jste si přečetli v předchozím odstavci. V přístřešku je nutné zajistit sucho, a proto je důležité dávat vyšší podestýlku. Prasata od 5. měsíce věku již snášejí bez problémů nižší teploty. Ráda se hřejí o sebe a zároveň mají slámu přes sebe jako deku. Bonusem je pro kuňáky hustá srst. Pokud ale budete mít drobnější selátka, nebo dokonce vrh na zimu, tak je nezbytné jim zajistit větší teplo. K tomu se prodávají v řádu stokorun infralampy, nebo v řádu pár tisíc výhřevné termodesky pod selátka i svini. Celkově je ale praktičtější plánovat jen letní vrhy.

Posledním bodem je ochrana před sluncem. Prasata celkově lépe snášejí chlad než vedro. Proto je nutné jim především v letních měsících zajistit přístup do stínu, nebo ještě lépe stodoly. Jednoduše řečeno – stinné místo, ve kterém byste po celý den vydrželi i vy. Pozor byste měli dát u menších přístřešků, neboť malá plocha střechy znamená také malý stín. Vhodný je také stín pod stromem, mezi keři, nebo jinou vegetací. Koupání k létu patří a u prasat to platí také. Rozdílem je, že prasátka se ráda bahní v kališti. Je jedno jestli jim na léto umožníte koupání v nějakém pevném bazénku, nebo jim sami vytvoříte kaliště. Kaliště se dají vyrobit jednoduše – do země vyhloubíte díru a pravidelně do ní budete dolévat vodu. Prasatům je jedno, zda budou mít bazén, nebo kaliště – důležitý je pro ně právě přístup k vodě, za ten vám budou naprosto vděčná. Na oplátku se budete moci v letních měsících kochat pohledem na naprosto spokojené od rypáku až po ocas od bahna zašpiněné čuníky.